Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Alergie na mléko je typ alergie, při němž imunitní systém přemrštěně reaguje na určité bílkovinné složky mléka (kasein nebo syrovátkový protein). Potíže se mohou objevit buď bezprostředně po konzumaci mléka, nebo se zpožděním. Příznaky se mohou projevit na rtech, v ústech, v jícnu, v nose či v dolních dýchacích cestách, případně na kůži nebo na očích. Postižen může být i trávicí trakt, plíce a kardiovaskulární systém. Mezi časté reakce se mj. řadí: pocit brnění či mravenčení v ústech, svědění a otoky na sliznicích podél celého trávicího traktu (od rtů až po řitní otvor) i na kůži (kopřivka, později se mohou objevit i ekzémy), náhlá dušnost (alergické astma), alergický šok. Pozor: Alergie na mléko není totéž co intolerance laktózy! Zatímco u intolerance způsobuje potíže určitý druh sacharidu (konkrétně laktóza), u alergie jsou problematické určité proteiny, které jsou obsaženy v mléce. Alergie na mléko je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky. Viz také alergie, intolerance laktózy.

Alergie na plísně se často vyskytuje společně s pylovou alergií nebo s alergií na prachové roztoče. Na plísně je citlivých přibližně 5 % obyvatelstva. Vdechované alergeny plísní se často podílejí na vzniku astmatu nebo alergické rýmy. Viz také alergie, plísně.

Alergie na prachové roztoče je po pylové alergii druhou nejčastější alergií a v České republice se s ní potýkají tisíce lidí. Původci alergie jsou nejčastěji prachoví roztoči, vzácněji potravinoví roztoči. Roztoči žijí v každé – jakkoli čisté – domácnosti a běžnými čisticími metodami se nedají bezezbytku odstranit. Viz také alergie.

Alergie na léky je jiný název pro lékové alergie. Viz také alergie, léky.

Alergie na zvířecí srst je třetí nejčastější forma alergie dýchacích cest, hned po pylové alergii a alergii na prachové roztoče. Označení „alergie na zvířecí srst“ však vlastně není správné, protože lidský organismus nereaguje na samotnou zvířecí srst, nýbrž na některé proteiny, které se nacházejí v odlupující se kůži, mazu, slinách, potu, výkalech nebo moči. Tyto alergeny jsou pro nealergické lidi naprosto neškodné. U senzibilizovaných lidí však mohou vést k zánětu spojivek, alergické rýmě nebo astmatu. U některých senzibilizovaných osob se při bezprostředním kontaktu se zvířetem vyvine i kopřivka. Viz také alergie.

Alergie na hmyzí bodnutí neboli alergie na hmyzí jed je alergická reakce na hmyzí jed, který se do těla dostal v důsledku bodnutí hmyzem. Po bodnutí včely nebo vosy se přehnaná reakce v oblasti místa vpichu – tzv. místní alergická reakce – vyskytuje až u 4,5 % obyvatelstva. Až u 3,5 % obyvatelstva se vyskytuje celková alergická reakce – tedy potíže, které se vyskytují ve větší vzdálenosti od místa vpichu a které mohou v těžkých případech vést k trvalým tělesným následkům, nebo dokonce k úmrtí. V důsledku alergické reakce na včelí nebo vosí bodnutí v Evropě každoročně zemře asi 200 lidí, další tisíce lidí jsou ošetřeny na urgentních příjmech. Viz také alergie.

Mlékovody jsou tenké kanálky uvnitř prsu, které v době kojení odvádějí mateřské mléko z lalůčků prsní žlázy do bradavky.

Nesnášenlivost mléka je jiný název pro intoleranci laktózy.

Mateřské mléko je výměšek (sekret) mléčných žláz, které se nacházejí v ženském prsu. Mateřské mléko je ideálním zdrojem výživy pro většinu kojenců, neboť obsahuje protilátky, které chrání dítě před infekcemi, a některé další látky, které podporují vývoj centrálního nervového systému, trávicího traktu apod. V některých případech se kojení nedoporučuje (např. u HIV-pozitivních matek, neboť hrozí přenos infekce na dítě). Viz také tělesná tekutina, kojení, mléčné žlázy.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.